Mezi prvním a druhým tréninkovým týdnem jsme měli víkend na odpočinek. Nás (obyvatele našeho bytečku) to ale táhlo ven na výlet. V plánu jsme měli procházku na kopci (no, kopci) Ounasvaara. Jelikož je to od nás pěkný kus a nevěděli jsme, kolik toho nachodíme, tak jsme se na začátek nechali dovézt taxíkem. A jaké bylo naše překvapení, když pro nás přijela Tesla. Pro všechny z nás to byla první jízda tímto strojem, tak jsem neváhala a udělala pár fotek na památku.
Z parkoviště jsme vyrazili na první vyhlídkovou věž. Jelikož ten kopec je spíš zvlněná rovinka, byli jsme tam za chvilku. Vylezli nahoru, pokochali se a rozmýšleli, kam dál. Celý vršek je protkán různými cestičkami. Nakonec jsem navrhla okruh dle map.cz – Ounasvaaran luontopolku. Zbytek to odsouhlasil, tak jsme vyrazili. Nejprve jsem je protáhla lesem mimo cestu, abychom se dostali na začátek. Trocha dobrodružství nikdy neublíží, že. Protože pak už to byla víceméně jasná cesta – dřevěné chodníčky, vyšlapaná či lesní cesta. Šlo se krásným lesem, občas nějaké mokřady, občas zase kameny a skalky. Moc hezké, klidné, tiché. Viděli jsme i duhové halo kolem slunce.
Cesta se lesem klikatila, až nás dovedla pod nejvyšší vrchol – Ounasvaara, 203 m. n. m. Vydrápali jsme se nahoru, pak ještě na rozhlednu, abychom měli lepší výhled na celou tu okolní placku. Po chvilkovém odpočinku na rozhledně jsme se vydali nablind po kopci, abychom se vrátili k první rozhledně. Pod ní totiž byl opět přístřešek s ohništěm a Denis s Nikol vzali buřty i chleba. Jsou nejlepší! Díky nim nás výlet dostal pravý finský punc. Ale jelikož nás jeden buřt (pro každého) úplně nezasytil, rozhodli jsme se sejít do města na nějakou mňamku. Volba padla na sushi bufet, neboli all-you-can-eat. A to byla skvělá volba. Takových možností!!! A jak to bylo dobré!!! Myslím, že jsme se všichni dosti přecpali. Já teda určitě. Aby ne, po talíři sushi, talíři nudlí a masa, talíři sladkostí a talíři ovoce na závěr.
I was quite happy that it was 3km to get home, at least I could walk it off a bit. But I still fell into bed at home and had to rest for a while. Sunday, on the other hand, was very peaceful again. A bit of doing nothing, a bit of walking, visiting church, coffee…
Večer jsme se přidali na výlet za polární září, abychom viděli, jak to probíhá. Bohužel ten den nebylo nejlepší počasí a auroru jsme viděli jen lehce skrze mraky. Z čehož samozřejmě klienti nadšení nebyli. To je jasné. Bohužel aurora je přírodní úkaz a přírodu ovládat neumíme. Nicméně to byla zajímavá zkušenost. A i my jsme dostali buřta a džus.
